Home > Aktuality > K zamyšlení

K zamyšlení: jsou předkládané definice o lidech s autismem pravdivé?

Jako osobní asistentka dětí s autismem se s nimi často dostávám mezi lidi. Protože autismus nebývá patrný na první pohled, působí tyto děti na ostatní mnohdy jako zlobivé, rozmazlené nebo umíněné. Ale není to tak. To jen svět kolem nich je pro ně matoucí. Svět, kde se stále něco mění, kde se stejný čaj pije jednou ze žlutého a jindy ze zeleného hrníčku, kde se na stejné místo jde pokaždé jinou cestou. Svět plný podivných a nesplněných hrozeb (já tě přetrhnu, já se zblázním…). Svět plný hluku, nadsázky a emocí. Autistické děti nejsou malí zlobivci a naschválníčci. Potřebují spoustu pochopení, trpělivosti, lásky a snad i malé zamyšlení. Není ten „náš“ svět opravdu někdy trochu matoucí?

                                                                                                                  Jelena, osobní asistentka

Lidé obdařeni autismem jsou bezprostřední. Nesvazují je žádné formálnosti, které jsme si my ostatní vymysleli. Umí se radovat tou pravou dětskou radostí. Ta nám byla dána všem, ale my se o ni připravili svou přetvářkou či domýšlivostí. Autisté jsou přímí, upřímní a zranitelní. Zranitelní proto, že bez předsudků přistupují ke každému člověku jako k příteli. Avšak doba, ve které žijeme, se nám snaží namluvit, že máme myslet jen sami na sebe. Autisté jsou ti, kteří neumí možná volit správné slovo, mnohdy mluví jen očima, nezvládají sociální dovednosti, nad kterými se my vůbec nezastavujeme a bereme je se samozřejmostí. Umí však to, co nezvládáme my. Radovat se z maličkostí, vnímat, že člověk vedle nás je smutný, zraněný, má strach…     Když každého člověka vedle sebe budeme přijímat takového jaký je a navzájem se doplňovat, budeme naplnění radostí všichni!

                                                                                                                    Jana, osobní asistentka       

Jak k dětem s autismem přistupovat?

1, Důležité je vcítit se do těchto dětí, snažit se je chápat takoví jací jsou, nic jim nevyčítat, a mít s nimi velkou trpělivost.

2, Při mluvení s nimi mluvíme pomalu, klidně a srozumitelně, aby nám dítě rozumělo.

3, Důležitá je komunikace, komunikujeme slovně, nebo formou voks-obrázků, fotek, kde dítě vidí danou situaci na kartičkách a může se lépe orientovat jak v prostoru, tak v čase.

4, Pokud dojde k nějakému afektu, snažíme se odvést pozornost na jinou činnost a dítě tak uklidnit.

                                                                              Z osobních zkušeností asistentky Jany         

Tato je Auxiliánské vnímání světa lidí s autismem.  Jsme vděční za to, že s námi sdílíte své životy, mnoho se od vás učíme.